NAKLADATELSTVÍ   
   
 

Aktualizace: 24.05.2008

Creative Commons License

počítadlo

   


Tyto webové stránky zařadila Národní knihovna ČR do projektu WebArchiv k trvalému archivování a zpřístupnění.


Motto:

"Město nejsou jen hradby, ale také lidé, jejich myšlenky a činy..."


V našem světě rychle se měnících hodnot (vítaných změn, které přináší technický a vědecký pokrok) podléhají změnám také duchovní, morální a umělecké hodnoty, ovšem daleko pomaleji a ne vždy k lepšímu.

Těžko říct, co přinese budoucnost. Rád bych si dovolil vyjádřit názor, že nový horizont nám může otevřít pokorný zájem o vnitřní či duchovní hodnoty. Naše technologické pokroky by nám měly poskytnout více času – budeme totiž potřebovat kulturu, abychom si to všechno mohli dovolit.

Kurt Adler, 1965


 


Neuhaus, internetový časopis o historii a kultuře Jindřichohradecka, vydává od roku 2007 nakladatelství Václav Urban – Neuhaus se sídlem v Jindřichově Hradci. Autoři a spolupracovníci: Pavel Koblasa, Miloslav Trnka, Václav Urban a další.


Články | Lidé


Seznamte se prosím – pan architekt Milan Špulák

Věra Kubátová, Václav Urban

Psáno pro Jindřichohradecký zpravodaj 5/2010

V březnu 2010 byl architekt Milan Špulák v regionálním týdeníku Sedmička Mladé Fronty zvolen osobností města Jindřichova Hradce. Zatím poslední velkou realizací tohoto jindřichohradeckého rodáka je přístavba Knihovnického a informačního centra místní Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické. Prosklený pavilon na křižovatce u sv. Trojice otevírá městu budovu, která byla původně postavena jako okresní sídlo někdejší jediné vládnoucí strany.

... Celý článek


 

Rodáci v Bakerově biografickém slovníku hudebníků (I) – Čechoameričané

Václav Urban

V roce 2000 vyšlo jubilejní stoleté vydání Bakerova biografického slovníku hudebníků (Baker's Biographical Dictionary of Musicians, Centennial Edition), který je dlouhodobě nejvýznamnější referenční autoritou v oboru. Jako Čechoameričany rejstřík uvádí pouze sedm jmen. Až na Tomáše Svobodu se jedná o v Čechách téměř neznámé osobnosti. ... Celý článek


12.06.2008

Nejrozsáhlejší encyklopedie německé hudební kultury v českých zemích

Václav Urban

V roce 2000 vyšlo v Mnichově ojedinělé dílo, které se věnuje německé hudební kultuře v českých zemích: Lexikon zur deutschen Musikkultur: Böhmen, Mähren, Sudetenschlesien. Vydal ho Sudetoněmecký hudební institut z Regensburgu (Řezna), který v roce 1991 založili lidé, jež mají osobní vztah k hudbě a k českým zemím, oficiálním zřizovatelem je však bavorský kraj Horní Falcko. Sudetendeutsches Musikinstitut (SMI) zkoumá, dokumentuje a podporuje německou hudební kulturu z Čech, Moravy a sudetského Slezska od středověku až po současnost ve všech jejích souvislostech, zvláště pak ve vztahu k české hudební kultuře. ... celý článek


10.06.2008

Rodáci i přespolní v pražských archiváliích

Miloslav Trnka

Mezi dílka, která obvykle projdou sítem knižního trhu téměř bez povšimnutí, patří i příručka s názvem „Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách, 1891–1945“ (Německá akademie věd v Praze). V premiéře bez národního kropení, polévání nebo jiných divů „pablik relejšn“ se objevila díky péči archivářů a historiků zcela mimo hájemství jižních Čech na sklonku minulého století – v létě roku 1994. Pod sněhobílým přebalem skrývá pozoruhodného průvodce po nepříliš známém, nově uspořádaném archivním fondu této korporace, se kterou spolupracovalo do roku 1933 také několik rodáků z Jindřichohradecka. ... celý článek


Časopis MENHART

Časopis NEUHAUS mimoděk navazuje na dílo Pavla Koblasy, který v letech 2000–2003 sestavoval časopis MENHART, jenž uveřejňoval příspěvky týkající se minulosti Jindřichohradecka (v hranicích bývalého politického okresu Jindřichův Hradec po reorganizaci provedené v roce 1868, a zabýval se i historií sousedních „příbuzných“ oblastí). Vydával ho Historicko-vlastivědný spolek v Č. Budějovicích, Plachtova 3, 37004 Č. Budějovice III. jako pravidelnou přílohu Rodopisné revue. Zde můžete díky vstřícnosti redakce Rodopisné revue číst jednotlivá čísla časopisu MENHART.


Tak zvaný „druhý život“ (Nachleben) je všude ve světě bohatě dopřáván množině dávno zemřelých skupin osob i jednotlivcům zřizováním či bouráním jejich pomníků, osazováním nebo snímáním pamětních desek, stále dokonalejší mediální prezentací jejich zpravidla původního díla při kulatých jubileích. Jména tak i onak významných osobností přetrvávají generace a věky v legendách a pověstech (nebe: Kubata, Kozina, státníci a politikové, peklo: von Lammingen, resp. Lomikar, Grassel, státníci a politikové). Se stovkami jiných se míjíme v pojmenováních pozoruhodných staveb, v názvech ulic, náměstí i turistických stezek. Historicky jaksi odložený odkaz těch méně známých, nebo zcela zapomenutých poutníků stoletími pak rádi nacházíme v jihočeské regionální literatuře. ... Celá recenze nové publikace Pavla Koblasy: Paměti Kunějova od Miloslava Trnky v Rodopisné revue č. 2/2008 (PDF 196 Kb)


16.03.2008

Příspěvek k dějinám rodu hrabat Czerninů z Chudenic

Pavel Koblasa


Czerninové, jeden z nejstarších českých šlechtických rodů, jsou v historii poprvé doloženi k roku 1193. Tehdy se připomíná Černín jako nejvyšší komorník na knížecím dvoře, přičemž tuto funkci zastával až do roku 1212, kdy si znepřátelil krále Přemysla Otakara I., ztratil úřad i své statky, a dokonce musel odejít ze země. Původ rodu je navíc odvozován z prastarého českého panského rodu Drslaviců, který se připomíná již v roce 1160. ... celý článek


16.03.2008

Diplomat na Červené Lhotě

Pavel Koblasa


Než se dostaneme k vlastnímu životopisu prince Johanna (Hannse) Schönburg-Hartensteina, někdejšího rakousko-uherského velvyslance a držitele Červené Lhoty, představíme si napřed jeho rod. Od roku 1835 tedy patřil malebný jihočeský zámeček Červená Lhota do vlastnictví knížecího rodu Schönburg-Hartenstein. ... celý článek


15.03.2008

O názvech jindřichohradeckých ulic

Pavel Koblasa


Stejně jako jiná česká města i Jindřichův Hradec potkalo v jeho dlouhé a bohaté minulosti několikeré přejmenování ulic, nejbouřlivější a nejnestabilnější bylo v tomto směru beze sporu 20. století, kdy byly praktické názvy městských komunikací často z ideologických důvodů odstraňovány. ... celý článek


15.03.2008

Lásenice existuje již přes 600 let

Pavel Koblasa


Obec Lásenice, vzdálená osm kilometrů od Jindřichova Hradce, se poprvé připomíná roku 1391. Počátkem 15. století jsou doloženi páni z Hradce jako majitelé této vsi. Jan starší z Hradce, který zemřel roku 1417, odkázal Lásenici své ženě Kateřině rozené z Velhartic. Ta pak v roce 1429 prodala ves svému synovi Menhartovi z Hradce a od té doby až do zrušení vrchnostenského systému správy (1849) patřila k jindřichohradeckému panství. ... celý článek


15.03.2008

Stráž ve vzpomínkách revírníka Kithiera

Pavel Koblasa


Kdo by neznal malebné městečko Stráž nad Nežárkou s jeho zámkem, jemuž dominuje masivní věž, pozůstatek někdejšího středověkého hradu pánů ze Stráže?! Kdo by také neznal bývalou majitelku zámku, světoznámou zpěvačku Emu Destinnovou, která tu velmi ráda pobývala?! Málokdo už však zná rod Leonhardi, který držel strážský zámek (často střídající majitele) v letech 1812-1908, a má na zdejším hřbitově dodnes svou hrobku. ... celý článek


15.03.2008

Výtah ze sčítání lidu pro Pejdlovu Rosičku

Pavel Koblasa


Malebná víska Rosička (pro přiblížení označovaná jako Pejdlova Rosička, neboť se blízko ní nacházejí Hadravova Rosička a Malá Rosička), ležící severovýchodním směrem od Jarošova nad Nežárkou, na říčce Žirovničce pod Hodovým vrchem, se poprvé v historii objevuje k roku 1564 v důchodenských účtech hradeckého panství. ... celý článek


15.03.2008

Pověsti o střížovickém hradu

Pavel Koblasa


Západně od obce Střížovice se nachází tzv. Kočičí vrch (586 m n.m.), jinak se tam říká také Na hradech nebo prostě Hrad. O tomto místě se nám do dnešních časů zachovaly dvě pověsti. ... celý článek


15.03.2008

Zapomenutý pomníček u Mutyněveského rybníka

Pavel Koblasa

... celý článek


Monografie města Hradce Jindřichova
Tuto pozoruhodnou práci, která vyšla tiskem v roce 1875 v jindřicho-hradecké Landfrasově tiskárně, napsal
katecheta a ředitel chlapecké obecné školy P. František Rull (1817-1883). Kniha má 190 stran, je doplněna
dvěma rodokmeny a řadou příloh. Jedná se o nejstarší českou monografii Jindřichova Hradce, která obsahuje
místopisný popis města, dějiny jsou uspořádány podle držitelů panství.


15.03.2008

Rozhledna na Fabianku

Pavel Koblasa

... celý článek


Výročí. Před 100. lety - v roce 1908 vydal číměřský rodák a pražský katedrální kanovník Josef Binder (1847-1912) vlastním nákladem podrobnou monografii svého rodiště pod názvem "Heimatskunde des Marktes Schamers in Böhmen". Kniha, která vyšla v Praze, má 463 stran, je vybavena rejstříkem, nescházejí obrázky číměřských starostů, farářů, učitelů, celkové pohledy na městys, interiéry a plánky kostela atd. V knize s červenou zlacenou vazbou nacházíme řadu zajímavých kapitol. Pojednává se v nich mimo jiné o dějinách kostela a fary v Číměři (Schamers), nalezneme zde příspěvky k historii kostelních zvonů, místního hřbitova, dějiny jednotlivých domů, spolků, pověsti, historii vesnic Sedlo (Heumoth) a Vyšpachy (Weissenbach, dnes Bílá), kapitolu věnovanou matrikám fary Číměř. Velmi zajímavá je stať zabývající se německým lidovým nářečím, jímž mezi sebou mluvili obyvatelé městečka a jeho nejbližšího okolí. Pavel Koblasa


15.03.2008

Jindřichohradecké panství ve světle prvních písemných zmínek

Pavel Koblasa

Panství Jindřichův Hradec, které postupně vlastnili páni z Hradce, Slavatové a nakonec Czerninové, bylo v pořadí osmým největším dominiem v jižních Čechách. Až do roku 1848 náležela k fideikomisu tato města a tyto vesnice ... celý článek


15.03.2008

Pomístní názvy na novobystřickém panství

Pavel Koblasa

Téma pomístních názvů je beze sporu velmi zajímavé a leccos nám může o daném místě a jeho nejbližším okolí, zpravidla katastrálním území obce nebo osady, napovědět. Dochovaná pomístní jména na Novobystřicku jsou o to zajímavější, že zdejší původní německé obyvatelstvo bylo odtud po druhé světové válce vysídleno a s usedlíky zmizely i pověsti, různé obyčeje a třeba také tradiční pojmenování. ... celý článek


22.05.2007

Obrazy neznámého rodáka

Václav Urban

Wilhelm Bruschek (1909 Neuhaus – 2000 Linz) ... celý článek


20.04.2007

Wenkerschlag

Václav Urban

Tuto stránku věnuji jedné z nejstarších vesnic na Jindřichohradecku. Základem většiny informací bude jedinečná publikace zdejšího rodáka Richarda Hanslovského. Postupně budu doplňovat další a další informace. Pasáže z knihy přeložila Marie Danihelovská. Titulky a uspořádání textů jsou redakční. Černobílé fotografie pocházejí z knihy, barevné pořídil autor webových stránek. ... celý článek